|
1990 – Příchod otce Josefa Gazdy do porubské farnosti a stavba nového kostela
Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 se iniciativní skupina věřících v
čele s Ing. Josefem Koběrským sešla s porubským duchovním správcem P. Bártou a
dohodli se, že bude zahájeno jednání o stavebních úpravách pro další rozšíření
kaple na sousedním pozemku, který patřil farnosti. Brzy se však začala
prosazovat myšlenka stavby nového kostela, a to zejména po příchodu nového
duchovního správce P. Josefa Gazdy v roce 1990. Ten si ihned uvědomil potřebnost
nového kostela pro farnost, a když se pak pro stavbu rozhodl, věnoval tomuto
dílu všechny své síly. V roce 1990 se začalo hledat i nejvhodnější místo pro
stavbu. Bylo zvoleno místo na katastru obce Pustkovec, na svažitém pozemku
naproti domu Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, poblíž místa původně
vybraného v roce 1968. Když bylo na úřadě městského obvodu Pustkovec zažádáno o
bezplatný převod nebo nájem uvedeného pozemku, ukázalo se, že uvedené místo je
zatíženo restitučním řízením, a proto byly zvoleny protilehlé parcely, kde dosud
bylo jen parkoviště. Ale i na tomto místě byly majetkoprávní vztahy tak
neuspořádané, že se stavební řízení protáhlo téměř na tři roky. Bylo to
způsobeno tím, že o změně majetkoprávních vztahů a územního plánu vybraného
místa mohl rozhodnout až Magistrát města Ostravy a hlavní architekt města musel
nově zpracovat urbanistické řešení přilehlé křižovatky.
1994 – Přípravné práce
Za počátek přípravných prací pro stavbu kostela je možno označit první schůzku
skupiny ve složení: P. Josef Gazda, Ing. Josef Koběrský, Lumír Foltýn a Ing.
Eliška Chodurová, která se sešla 28. června 1994. Jejím výsledkem bylo
rozhodnutí, že kostel by měl stát na proluce naproti „domečku“ sester boromejek
a měl by být asi pro 300 sedících osob. Bylo také nutno zjistit vlastníky
uvedených pozemků. Další schůzka zájemců o stavbu se konala 7. září 1994 na faře
v Porubě, kde pan Jiří Havlíček ve své přednášce seznámil účastníky s moderní
chrámovou architekturou. Nebyl však ustaven žádný výkonný stavební výbor, takže
obcházení úřadů a institucí zůstalo na dvojici Ing. Eliška Chodurová a pan Lumír
Foltýn. Teprve v neděli 7. srpna 1996 mohlo být oficiálně oznámeno, že farnost
bude stavět nový kostel. Farníci byli vyzváni k účasti na přípravných pracích a
na měsíčních sbírkách, které se budou konat. V té době byl arcidiecézní
architekt Ing. arch. Tomáš Černoušek požádán o vytvoření návrhu na
architektonickou podobu nového kostela. Zpracování projektu bylo svěřeno firmě
Coop- Arch Ing. Františka Zajíčka. Zpočátku se projekčních prací účastnil i Ing.
Jan Kovář, který měl řešit především interiéry, ale ten se později od této práce
distancoval. Od začátku ledna 1997 začala pracovat koordinační rada v čele s P.
Josefem Gazdou, dále v ní kromě výše zmíněných osob byli ještě: Ing. Jiří
Drbušek, Ing. Ludmila Lankočí, paní Jarmila Matyášová a pan Jindřich Švidrnoch.
Schůzek se pravidelně zúčastnil i ThDr Jaroslav Studený, a protože měl
zkušenosti se stavbou řady kostelů v olomoucké arcidiecézi, doporučil stavební
firmu Sopos Vítězslava Křesiny z Dubu nad Moravou, která byla zárukou poctivé a
kvalitní práce. Koordinační rada se scházela každý týden a rozhodla i o
některých zásadních změnách v projektu, například v založení stavby.
Místo stavění pilotů bylo navrženo založení na základových pásech ze zhutněného
štěrku a strusky, jejichž báze je v hloubce 2,2 m. Tato změna, která byla
konzultována ještě s dalšími stavebními odborníky, znamenala značnou úsporu v
nákladech. Další změna se týkala konstrukce klenby kostela, která měla být
původně podepřena čtyřmi sloupy. Protože sloupy znamenají pro účastníky liturgie
překážku v komunikaci s oltářem, byla navržena ocelová konstrukce střechy přes
celý rozpon kostela. Projekt konstrukce střechy vypracoval Ing. Jiří Drbušek.
Také změnu tvaru stropu kaple – z rovného na klenutý – se podařilo prosadit až
během stavby. V průběhu stavby se vytvořila také ekonomická rada. Byla vedena
Ing. Ludmilou Lankočí, věnovala se finančnímu zajištění stavby a scházela se
pravidelně po celý rok. Při této činnosti pomáhalo dalších 15 aktivních farníků,
kteří nabízeli nejširší veřejnosti symbolické „cihly“ na kostel.
1997 – Územní rozhodnutí a stavební povolení umístění kostela svatých Cyrila
a Metoděje.
Důležitými daty pro stavbu byly: 1. červenec 1997, kdy bylo vydáno územní
rozhodnutí o umístění kostela sv. Cyrila a Metoděje, a 15. říjen 1997, kdy bylo
vydáno stavební povolení. Hned následující měsíc bylo staveniště posvěceno.
Slavnostní výkop za velké účasti farníků provedl 9. listopadu 1997 představitel
nové diecéze ostravsko-opavské biskup F.V. Lobkowicz. V té době již byly na
staveništi téměř všechny cihly, zakoupené v lednu za výhodnou cenu, a v
prostorách porubské fary ležel veškerý měděný plech na krytinu kostela. Stavební
práce byly zahájeny již 8. prosince 1997, na svátek Neposkvrněného početí Panny
Marie, a Panna Maria skutečně držela nad tímto dílem svou ochrannou ruku, jak
opakovaně upozorňoval P. Josef Gazda. Jak jinak by se mohlo podařit za jediný
rok postavit hrubou stavbu kostela, jehož rozpočet byl vypočten asi na 30
milionů Kč! I když na počátku stavby bylo naspořeno jen necelých 5 milionů Kč,
pak při svěcení kostela byl dluh už jen 3,5 milionů Kč. Chuť a nadšení, jak
farníků, tak i mnoha dalších lidí mimo farnost, kteří se podíleli na stavbě,
bylo znamením, že Bůh tomuto dílu žehná. Pod vedením P. Lumíra Foltýna, který
byl pověřeným zástupcem investora, se vytvořila skupina nejobětavějších farníků,
z nichž se sluší jmenovat aspoň tyto: Gejza Balog, Bohumil Pěgřimoč, Bohumil
Hovořák, Vojtěch Kostka a Miroslav Novák. Ti se během celého roku bezplatně
zúčastňovali přípravných prací, aby pracovníky stavební firmy Sopos nezdržovali.
Proto stavba rychle pokračovala a již 31. října 1998 posvětil generální vikář
František Kufa tři zvony pro zvonici, která se teprve dokončovala.
Svěcení chrámu
Svěcení chrámu se konalo 6. prosince 1998, v den svátku sv. Mikuláše, patrona
porubské farnosti, a to za takové účasti, že se velký počet lidí vůbec do chrámu
nedostal. Slavnost se mohla konat jen na základě povolení o předběžném užívání
kostela, které platilo i pro nedělní mše až do listopadu 1999, kdy bylo
dostavěno i pastorační zázemí a celý objekt byl zkolaudován.
Vnitřní vybavení a výzdoba chrámu pokračovala ještě v dalších letech. Okna
kostela tvoří čtyři vitráže, které byly realizovány postupně.
Fotogalérie
snímků zachycujících výstavbu kostela
Vitráže
První vitráž – na jihovýchodním okně – byla instalována 26. 4. 1999 a
symbolizuje vzkříšeného Krista. Okno je plné světla a znázorňuje cestu ze tmy do
světla.
Druhá vitráž – na jihozápadním okně – byla instalována následující rok (přesně
11. 4. 2000). Jejím námětem je Panna Maria – Královna míru.
Třetí vitráž – na levé straně kůru – nazval autor Boží chvála, protože odtud zní
hudba a zpěv. Byla instalována v červnu 2001.
Čtvrtá velká vitráž – na pravé straně kůru – byla dokončena před Velikonocemi
roku 2002 a jejím tématem je Neposkvrněné srdce Panny Marie.
Současně byla instalována také vitráž malého okna nad vchodem, která představuje
duhu jako obraz Božího milosrdenství.
Soubor všech čtyř velkých vitráží, z nichž každá má plochu 35 m2, je vynikajícím
dílem olomouckého akademického malíře Jana Jemelky. Náš chrám se tak z
uměleckého hlediska zařazuje mezi ty nejpozoruhodnější, postavené v naší zemi po
roce 1990. Vitráže vyrobila a instalovala firma Glass Vitrage z Bakova nad
Jizerou.
 |
 |
Rok 2000
Pro zajištění technických prací v kostele se vytvořila technická skupina, ve
které byli: Ing. Popelek, Gejza Balog a Bohumil Pěgřimoč. V Pustkovci začal
bydlet a vypomáhat P. Stanislav Zwyrtek, postižený roztroušenou sklerozou, a v
červnu sem přišel jako kaplan P. Adam Malek. Kaple sv. Andělů strážných byla v
rámci ekumenické spolupráce zapůjčena pravoslavným, kteří zde začali v neděli
sloužit liturgii ve svém ritu.
Rok 2001
V tomto roce zavedl P. Josef Gazda v tomto kostele druhou nedělní mši svatou v
7.30 hodin a zdůvodnil své rozhodnutí těmito slovy: „Jsem rád, že se nenaplnilo
prorokování těch, kteří před stavbou kostela tvrdili, že nebude využitý. Dnes
již v neděli jedna mše nestačí.“ První svaté přijímání zde v tomto roce přijalo
27 dětí ze všech částí farnosti. V tomto roce byl také vysvěcen třetí nový
kostel v porubské farnosti (po Vřesině a Pustkovci) – kostel sv. Hedviky v
Krásném Poli. Při děkovné bohoslužbě na konci roku oznámil otec Josef, že v
tomto roce bylo na vnitřní úpravu našeho kostela vynaloženo 735 871 Kč,
především za třetí vitráž na severozápadní straně, kterou její autor nazval Boží
chvály. Také byly farníkům uhrazeny půjčky, určené na stavbu chrámu, ve výši 350
000 Kč.
Rok 2002
Život farnosti se rozrostl a rozčlenil okolo čtyř kostelů: Poruba, Pustkovec,
Krásné Pole, Vřesina. V Pustkovci se vytvořila tři společenství mládeže, dvě
modlitební skupiny dospělých, pěvecký sbor, který fungoval již od roku 1999, a
úklidová skupina. V červnu vystřídal otce Adama Malka novokněz otec Miroslav
Horák.
Rok 2003
Nedělních bohoslužeb se ve farnosti zúčastňuje přes 1700 věřících a čtyři
kostely jsou vlastně čtyři dílčí farnosti se samostatným duchovním životem. V
tomto roce byla také dokončena celá Křížová cesta, jejíž pořizovací cena 280 000
Kč byla zaplacena dary čtrnácti rodin z farnosti. V listopadu požehnal generální
vikář Mons. Marcel Tesarčík v kostele hotové vitráže.
Rok 2004
25. dubna 2004 se v našem kostele poprvé konalo biřmování, které přijalo 80
biřmovanců. Eucharistického Krista přijalo v tomto roce poprvé 23 dětí z celé
porubské farnosti. K výzdobě presbytáře byla na pravou stranu umístěna
dřevořezba Panny Marie s Ježíškem od mistra Staňka.
Rok 2005
Ve středu 27. dubna se konala v kostele děkovná mše při příležitosti 60. výročí
ukončení 2. světové války. Při osvobození Pustkovce zahynulo 5 občanů, 92 vojáků
ruských a 200 německých. Na počátku května přijali biřmování 4 studenti
vysokoškolského hnutí. Scházejí se v našem chrámu každé úterý. V červnu přijalo
26 dětí z celé farnosti poprvé Pána Ježíše.
V červnu otce Miroslava Horáka vystřídal otec Pavel Moravec, který předtím
bydlel na faře v Porubě a vypomáhal zde jako kaplan. V tomto roce se také
podařilo převést některé služby v kostele, které dosud konaly sestry boromejky,
do rukou farníků. Farníci Gejza Balog a František Pajdla převzali každodenní
službu při přípravě liturgie a Ing. Jiří Drbušek vede matriku. Na varhany
střídavě hrají Helena Ptáčníková a Radovan Skalický. Tímto se sestrám boromejkám
uvolnil čas pro jejich charitativní službu a vytvořily se předpoklady pro
ustavení samostatné farnosti.
Rok 2006
Na počátku postní doby připomněli duchovní otcové v prvním čísle farního
časopisu, že se farnost začne připravovat na přijetí kněžského svěcení dvou
mladých mužů, kteří vyrostli z našeho farního společenství, a to jáhnů Petra
Kříbka a Tomáše Mlýnka. Příprava obou slavnostních primičních mší byla rozdělena
tak, že společenství dvou kostelů v Porubě a Vřesině se postará o primici Petra
Kříbka a farníci kostelů v Pustkovci a Krásném Poli se postarají o primici
Tomáše Mlýnka.
Již od počátku školního roku 2005/6, a to každé druhé pondělí, vedl otec Pavel
Moravec společenství farníků, které se hlouběji seznamovalo s Katechismem KC.
25. března 2006 se konala postní duchovní obnova dospělých na téma Eucharistie,
kterou vedl otec Pavel, a zúčastnilo se jí 150 farníků. Na počátek dubna 2006
připravily sestry boromejky v našem kostele postní duchovní obnovu i pro starší
generaci farníků. Vedl ji otec Adam Rucki a byla spojena s přijetím svátosti
nemocných. Před Velikonocemi byla přední strana obětního stolu vyzdobena
vyřezávaným reliéfem, který vytvořil pan Josef Staněk. Znázorňuje Abrahámovo
obětování Izáka jako předobraz obětování Pána Ježíše za spásu lidstva.
24. června vysvětil otec biskup osm nových jáhnů na kněze, z nich dva byli právě
z naší porubské farnosti. V neděli 2. července 2006 slavil primiční mši svatou
otec Petr Kříbek. Ve středu 5. července 2006 slavil primiční mši svatou otec
Tomáš Mlýnek. Celá farnost se na tyto slavné dny připravila eucharistickou
adorací s příležitostí ke svátosti smíření. Při této příležitosti jen vzpomeňme,
že poslední veřejná primice se v porubské farnosti konala v roce 1979 a slavil
ji P. Miroslav Kočvara. Druhý kněz, který vyšel z Poruby v době nesvobody církve,
byl P. Pavel Kuchař, který byl v roce 1988 tajně vysvěcen berlínským biskupem
kardinálem Meisnerem v Německu. Primici v Porubě slavil dodatečně až v roce
1993.
V roce 2006 oslavili tři kněží svá životní jubilea. Otec Stanislav Zwyrtek si v
červnu připomenul 20 let od svého kněžského svěcení a farnost mu vyprošovala
hodně sil pro jeho službu, kterou koná i ve své těžké nemoci. Ve stejném měsíci
se porubský farář otec Josef Gazda dožil 50 let a v prosinci oslavil své 30.
narozeniny otec Pavel Moravec. Všichni věřící naší farnosti jim vyprošovali
hojnost Božího požehnání pro jejich kněžské poslání.
V listopadu bylo otcem biskupem definitivně rozhodnuto o zřízení nové
pustkovecké farnosti. Byla vydána zakládací listina a důležité administrativní
úkony se mohly rozběhnout.
Dosavadní historii vypracovali p. Jiří Otisk, p. Jiří Žárský a o. Pavel
Moravec.
Zakládací
listina Římsko-katolické farnosti Ostrava-Pustkovec
Co se psalo o vzniku farnosti
|
