|
se konala v hale v neděli 16.12. 2007 v 16 hod. za účasti asi 130 přítomných
dětí, rodičů a prarodičů. Průvodci odpolednem byli Mirek, Monika a Eva a
hlavními účinkujícími byla farní mládež a otec Pavel. V pěti připravených
scénkách se vystřídali jak ti nejmenší, tak i ti starší. Přítomní byli
nenásilným způsobem upozorněni na to, aby se zejména v křesťanských rodinách
neztratil smysl Vánoc. Mladá generace ukázala jak to v životě a mezi manžely
často (ne)funguje a otec Pavel nám ve svém cimrmanovsky naladěném představení
m.j. předal i rady, jak zvítězit se svým JÁ v komunikaci s našimi protivníky a
třeba i nad svým farářem.
V závěru jsme mohli na plátně sledovat sestřih úspěšných besídek z minulých let.
Ti hladoví mohli až do 18 hod. konzumovat vánoční cukroví a popíjet čaj, malá
batolátka byla asi vyspaná a nezlobila, atmosféra besídky byla pěkná. Jediná
vada na kráse byla asi v tom, že ta hala je tak malá.
I.B.
Stalo se to po večerní mši svaté v hale. Program pro ty
nejmenší a pro jejich rodiče připravila odrostlejší mládež a sestra Nikol.
Svatého Mikuláše doprovázeli i tři andělé a tři čerti. Zpravodajsky zajistili
Kačka, Verča a Kuba
Podzimní pobyt v Dřevohosticích
Malí a střední ministranti v Zátoru
V neděli 29. července 2007 jsme se sešli u táboráku v lese nad zastávkou
L.Podéště při příležitosti oslavy narozenin Mery (jedné dobré dušičky kostela v
Pustkovci).
Společnost byla různorodá, mladé rodinky, sestřičky, schola i nějaký zástupce
ministrantů se tam našel. Atmosféra, navozená kytarou, vůní špekáčků a dováděním
malých dětí byla výborná.
Myslím, že si každý z tohoto střípku činnosti naší farnosti něco odnesl.
Kateřina Sl.
Prázdninové soustředění scholy ve Větřkovicích
Ministrantský výlet na Bílý Kříž
se konala na Maria Hilf u Zlatých Hor od pátku 27. dubna 2007.
Naše duchovní obnova byla již od začátku náročná. Po 5-ti hodinách únavné cesty
jsme konečně dorazili k našemu cíli. S jazyky na krosně jsme se ubytovali.
Ráno jsme zažili nevšední budíček, 10 metrů od našich postelí se rozezněly
zvony. Po snídani se vyrazilo na výlet na Rejvíz, stejně jako v neděli na
Biskupskou kupu.
Nedělním večerem o. Tomáš Mlýnek zahájil duchovní obnovu na téma: "Modlitba za
vnitřní uzdravení". Nešlo jen o přednášky, ale i o naši vůli uzdravit se.
Přemýšleli jsme nad bolestmi a trápeními našeho života, které nám v duši
zanechali stopy. Vše vyvrcholilo večerní adorací, kdy na nás o. Tomáš vkládal
ruce a modlil se.
Z této obnovy si každý odnesl tolik, kolik toho do ní vložil. O co to bylo
náročnější, o to více to bylo krásnější.
Vaše schola
Duchovní obnova naší mládeže na stránkách Maria Hilf
Ráno v sobotu 14. dubna 2007 nás čekala cesta vlakem a
autobusem na Svatý Hostýn. Zcela jsme se svěřily do rukou otce Pavla a ten nás
bezpečně v 9 hod. přivedl na poutní místo zasvěcené Panně Marii Nanebevzaté. Tam
nás čekalo přivítání organizátorů setkání, kteří tam byli od předchozího večera.
Další manželský pár přijel asi za půl hodiny na horských kolech.
Poté jsme se vypravili na Tesák, který je vzdálen asi 9 km. Cesta tam a zpět po
horském
hřebenu nás přesvědčila, že kolem Hostýna je i krásná krajina vhodná pro
rodinnou turistiku v zimě i v létě.
Odpoledne dorazila další část naší skupiny. Otec Pavel nám pak k večeru v
kapličce v poutním domě odsloužil soukromou mši svatou. Pro přítomných šest
maminek s manžely to byl pěkný zážitek. Po mši svaté se trochu oslavovaly kulaté
kulaté narozeniny jedné z nás. Byla při tom legrace, ale bylo nám
líto, že otec Pavel nás musel opustit a odjet za svými povinnostmi do farnosti.
Druhý den v neděli jsme se zúčastnili mše svaté v bazilice a pak jsme si udělali
soukromou křížovou cestu v přírodě. Prošli jsme Jurkovičovou křížovou cestu.
Následovala společná modlitba v kapličce k Božímu milosrdenství. Nechyběla také
návštěva restaurace s dobrým občerstvením. Celý pobyt jsme ukončili svátostným
požehnáním v bazilice.
Na Svatém Hostýně každý z nás načerpal duchovní zážitky a občerstvil se na duchu
i na těle. Myslím si, že pobyt se vydařil i proto, že bylo krásné jarní počasí a
že se vzájemně seznámili i naši životní partneři. Velký dík patří Marušce a
Ivošovi, kteří to vše zorganizovali.
Za maminky Květa S.