|
Oslavili jsme 10 let od
posvěcení našeho kostela
Co tomu předcházelo
navštívil i dětí v sídlištních bytech v rámci pustkovecké farnosti. Bylo tam i trochu strachu z ohodnocení mravů a chování, nějaká ta modlitbička, básnička nebo i zabrnkání na hudební nástroj. Poděkování patří těm, kteří se obětovali v předvečer světcova svátku.
Konala se od 29. do 31. srpna v samém závěru prázdnin na faře v Holčovicích.
Přijely jsme autobusem v pátek před obědem a po něm jsme zahájily program -
rozjímaly jsme nad radostným růžencem. Vymyslely jsme spoustu zajímavých
činností - pečení pizzy, hrály jsme bojovku, k vůli nedobré vodě jsme jedly
černé uhlí ...
V sobotu jsme si udělaly výlet na poutní místo Panny Marie Pomocné (Mariahilf)
ve Zlatých Horách a do Eldoráda na výstavku betonových soch. Večer jsme hrály
další zajímavé hry.
V neděli dopoledne jsme byly na mši sv. ve zdejším kostele. Po obědě se už jen
uklízelo a kolem 16 hod jsme odjely domů - další den už byla škola.
Kačka S.
Fara v Dřevohosticích u Přerova je dobře přizpůsobena pro větší akce společenství a pro rodiny s dětmi. Je zde areál s fotbalovým a volejbalovým hřištěm, houpačky, kolotoč, stolní tenis, kalčo. Kapacita je asi pro 35 lidí.
Byl to náš vůbec první farní tábor, pořádaný biřmovanci. Konal se ve dnech
13.-17. srpna 2008., biřmovanci, tedy vedoucí se sestrou Nikol nastoupili do
Dřevohostic již v pondělí 11. 8., aby mohli vše pro děti připravit. Tábora se
zůčastnily děti ve věku od 1. do 5 třídy. Dohromady jich bylo 19, vytvořily se
tři družinky- Červení korzáni, Zlatí lvi a Šmoulové. Téma tábora bylo vytvořeno
na motivy filmu Letopisy Narnie.
Děri a někteří vedoucí přijeli ve středu tak akorát na oběd. Otec Pavel přivezl
věci. Hned po obědě se objevila podezřelá obálka, která nám přikazovala projít
tajemnými dveřmi. Po jednom a se zavázanýma očima. Na druhé straně jsme se
ocitli v jiném světě, v Narnii, kde vládne veliký lev Aslan. Kousek za dveřmi
jsme na zemi objevili stopy, které nás dovedly k jeho trůnu. Tam byl další
dopis, od Aslana, kde nám sděloval, že se ztratili meč a štít, živá voda a luk a
šípy, které chrání obyvatele Narnie před úpadkem. Dopis všechny děti rozdělil do
tří družinek, každá měla za úkol najít nějakou z věcí.
Ve čtvrtek probíhaly různé úkoly pro získání klíčů, které nám později otevřely
truhlu s mapami. Pozdě v noci se konala stezka odvahy na nedalekém zámku.
Procházeli jsme půdou zámku a semtam jsme potkali nějakou tu bílou paní, za
rohem strašili kluci a vůbec celá stezka byla velice tajemná. Navíc tamější
kastelán nám celou dobu povídal historky dřevohostických strašidel.
V pátek ráno se zjistilo, že tři holky byly uneseny. Každá družinka postrádala
jednu svou vedoucí. Družinky musely projít složitou trasou a splnit spoustu
úkolů, než je dobyly zpět. Odpoledne se na oslavu osvobození holek konal
maškarní ples, kde se objevilo plno zvláštních masek. Vedle pralesního muže,
obláčku, bílé paní a čertíka třeba hvězda, marfuša nebo gejša. Den se uzavřel
mší svatou v kostele.
Sobota nám sice moc pěkného počasí nedopřála, ale i tak se dopoledne dokončily
disciplíny pro klíče a odpoledne jsme šli nakrmit zvířátka do krmelce, kde jsme
nalezli i ztracenou truhlu. Večer nás navštívil král Petr a královny Zuzana a
Lucie, kteří každé družince poděkovali za snahu o nalezení kouzelných věcí. Hned
po návštěvě byla truhla otevřena a mapy vytaženy na světlo. Každá družinka se
vydala najít svou věc. Žlutí, Zlatí lvi nalezli meč a štít na hřbitově. Modří,
Šmoulové, hledali živou vodu, byla ukryta mezi kameny. Červení, Červení korzáni
objevily luk se šípy ve vykotlaném stromě. S velikou radostí jsme zanechali
nalezené věci u Aslanova trůnu.
V neděli byly věci pryč a Aslanovy stopy nás odvedli do jeho komnaty, kde na
každého čekal malý dáreček. Kolem jedenácté začali přijíždět rodiče, o půl
dvanácté byla mše svatá. Po společném obědě a prezentaci všech družinek začali
děti a rodiče odjíždět domů. Faru zahalilo nevídané ticho. Zůstali jen vedoucí,
aby uklidili a zhodnotili celý týden. I ti odjeli v pondělí po obědě.
Kačka S.
Milí spolufarníci,
rádi bychom se podělili o naše zážitky z 19. festivalu mládeže v „Medžu“. Na
tuto pouť jsme se vydali v úterý 29. července spolu s mládeží z Valašského
Meziříčí. Druhý den jsme se už koupali v jaderském moři. Večer většina z nás pak
postavila stany, které se staly naším dočasným domovem. A jelikož festival
začínal až 1.8., volný den jsme využili k návštěvě blízkých vodopádů, kde jsme se
taky vykoupali.
Festival začal krásnou mší svatou, na které se představilo ve svém jazyce všech
60 přítomných národů. Byla to skutečně velkolepá akce, protože koncelebrovalo
440 kněží a celkový počet účastníků dosahoval až 45 tisíc. Po celosvětovém
setkání mládeže v Sydney je to největší setkání na světě.
Program vždy začal ranní modlitbou a následovalo svědectví, přednášky a
písničky, při kterých jsme se pořádně rozhýbali. Večer pak mše sv. a vedená
adorace.
Mezi nejsilnější zážitky patřil noční světelný průvod městem a setkání s lidmi
z Cenacola. Pondělí bylo vyhrazeno těmto bývalým narkomanům. Svědčili o tom, jak
v komunitě nalezli svůj pravý smysl života. Na večer si pro nás připravili
úžasné představení s motivy z Ježíšova života. Tento umělecký počin byl
srovnatelný s profesionálními herci.
Program nakonec vyvrcholil středeční mší svatou na Križevaci v 5 hodin ráno.
Mnozí lidé a také my jsme tam rovnou přespali.
Děkujeme všem, kteří si na nás vzpomněli v modlitbě. Máme spousty zážitků, které
slovy těžko popíšeme. Přivážíme si především radost a pokoj v srdci. Všem, kteří
se cítí mladí, toto setkání určitě doporučujeme. Těšíme se na příští rok.
Vaše schola a Libor
se konal od neděle 20. do pátku 25.
července. Hned po příjezdu jsme šli zrenovovat naší kapličku
(vlastní výroby) z minulého roku.
V pondělí se začala rozvíjet celotáborová hra malých ministrantů – záchrana
„Svatého Grálu“ z rukou zlých Sasů. Po odpolední přetahovačce lanem mezi malými
ministranty a Sasy (kde také získali první část mapy) jsme absolvovali mši
svatou v přírodě s místním jáhnem Jankem. Během úterka, který se odvíjel v duchu
rekreace (pink-ponk, badminton, fotbal), získali malí kluci další indícii (2.
část mapy). Následující den střední ministranti a jejich vedoucí prošli tůrou na
Rejvíz a malé kluky večer čekala stezka odvahy – po jejím splnění získali další
část mapy.
Od tohoto dne se nám začalo kazit počasí, a proto jsme skoro celý čtvrtek
zůstali na faře , kde jsme hráli nejrůznější hry. Večer malé kluky čekalo
vyvrcholení tábora – podle mapy měli najít „Svatý Grál“ a poté ho vykopat ze
země. Vše v pořádku našli a vrátili se na faru s velkou truhlou (bohužel pro
kluky - její otevření proběhlo až další den na mši).
V pátek nás čekal nepopulární úklid fary, poté mše svatá a vyjevení tajemství
truhly. Ještě před začátkem mše se z ní vytáhl „Svatý Grál“ Otec Pavel ho
požehnal a sloužila se s ním mše. Po skončení mše se rozdaly křížky
připomínající rytířství a rytířské desatero. Potom jsme za pěkného počasí dojeli
do Svinova.
Za všechny kluky bych rád poděkoval za perfektní jídlo sestře Nikol a Otci
Pavlovi za probdělé noci.
Honza L.
se konal v sobotu 31. května 2008. Cestovali jsme vlakem ze svinovského
nádraží. Z Frýdlantu n. O. jsme vystoupali na vrchol Ondřejníku, občerstvili se
a vydali se po hřebeni směrem na Skalku. Otec Pavel měl pro nás překvapení -
bojovou hru a nechal nás cestou sbírat kameny. Asi v polovině hřebenovky jsme z
nasbíraných kamenů vybudovali lesní oltář a společně jsme se zúčastnili mše sv.
na počest Královny máje. Cestou byla příležitost k bližšímu vzájemnému poznání
(bylo nás 14), k rozhovorům na různá témata a při chůzi do kopce i k řádnému
propocení triček. Ani nám tak nevadilo, že s sebou výjimečně nemáme své děti,
což bylo podmínkou účasti na tomto všestranně užitečném výletě.
Dagmar Buráňová, foto O. Pavel
V neděli 25. května bylo v Pustkovci První sv. přijímání
Třetí květnovou neděli odpoledne malá a velká schola připravila ke Dni matek
pěkné vystoupení, věnované nejen maminkám.
Děti nás obdarovaly příběhem o záhonu květin, ve kterém vystupovali naši
nejmenší.
Příběh byl proložen známými i neznámými písněmi - mnohé jsme měly možnost si
zazpívat. Vystoupení dětí bylo pro nás také přehlídkou umění hry na rozličné
hudební nástroje a radostného zpěvu. Příprava a nacvičování vyžadovala určitě
hodně úsilí, ale bylo nač se dívat.
Po skončení vystoupení měly děti pro nás připraveny drobné dárečky a výborné
pohoštění v hale.
Děkujeme – vaše maminky.
Naše pouť na Svatý Hostýn - zvolte druhou dopolední mši sv. dne 14.5.
Ve čtvrtek 8. května 2008 jsme se vypravili do Pohoře u Oder, abychom našim
malým farníkům připravili letní tábor v Dřevohosticích.
V patnácti lidech to nebude taková "makačka", mysleli jsme si, ale opak byl
pravdou. Jakmile jsme se poprvé sešli a uslyšeli 15 různých názorů na program,
zjistili jsme, že nebude žádný med dát to dohromady.
Po menších nedorozuměních jsme naštěstí měli možnost se zchladit ve sprše,
protože jiná voda než studená netekla. Ale prokousali jsme se začátkem a pak už
šlo všechno rychle. Každý den jsme vytvořili kousek, každý přispěl dobrým
nápadem. A protože bylo krásně, vydali jsme se v pátek do Fulneku. Večery jsme
trávili u táboráku s opékáním buřtů, zpíváním písniček a jinou zábavou.
V sobotu jsme prožili mši s místními farníky a večer koncert hudební skupiny
Paprsky v Odrách. V neděli proběhl velký úklid fary a na oběd jsme už byli doma.
Celý víkend se povedl, tábor bude super.
Děcka, těšte se!
Vaši vedoucí
Přihlášky na letní akce podle Benjamína
Bylo to v pátek 18. dubna 2008 v 19 hod. Vyjeli jsme dvěma auty a ubytovali
se na Čeladné na zdejší faře. Kolem půlnoci jsme všechno teoreticky vyřešili a
šli spát. V sobotu ráno se potvrdila nepříznivá předpověď počasí, ale my jsme
realizovali naše plány. Auta jsme zanechali v Malenovicích u hotelu Petr Bezruč,
zvládli jsme výstup i sestup z Lysé hory, která byla už téměř beze sněhu a s malou
viditelností a kolem známé hospody u Veličků jsme se vrátili k našim autům a
pak i domů.
Ivo Buráň
Souhrná informace o sociálním zabezpečení užitečná nejen v Olomouci
V pátek 29. února 2008 jsme se vydaly na prodloužený víkend do Pražma. Část
jela s otcem Pavlem autem a část využila služeb veřejné dopravy. Setkaly jsme se
u fary v Pražmě. Večer jsme strávily v družném vzpomínání na časy minulé.
Sobota byla zasvěcena zpěvu a zkouškám písniček na Velikonoce, před obědem jsme
měly soukromou mši a po obědě nás opustil otec Pavel. Odpoledne po zaslouženém
odpočinku jsme se vydaly poznávat krásy vesnice. Našlo se jich docela dost,
např. památník, opuštěné hřiště, alej kočiček, krásný hřbitov... Naši obhlídku
okolí trochu rušil docela silný vítr pojmenovaný Ema.
Po nedělní mši, kde zpívala místní schola, jsme s touto scholou zazpívaly pár
písniček a docela dobře jsme se bavily, druhá schola možná o trochu méně.
Odpoledne po obědě následoval úklid a odjezd domů.
při mši svaté v 9:00 hod. Mše svatá měla slavnostní průběh a svátost přijalo 37 biřmovanců různých věkových kategorií. Ti se na slavnost dlouhodobě připravovali pod vedením otce Pavla.
Poslední den v lednu 2008 (před udělováním biřmování) jsme se odpoledne sešli
před kostelem v Puskovci, abychom se vydali na duchovní obnovu. Otec Pavel nám
do poslední chvíle tajil kam to vlastně jdeme. Dozvěděli jsme se to teprve po
výstupu z tramvaje č.5. Do Krpole! Ano, spali jsme na faře kostela v Krásném
Poli.
Po příjezdu a následném vybalení jsme se sešli v horní třídě a seznámili se s
programem. Ten byl pestrý, hotová pastva pro duši. Večer jsme ještě shlédli
dvoudílný film Jan XXIII.
V pátek ráno byla adorace a ranní chvály. Po snídani následovala vycházka, na
které jsme poznali krásy této vesnice. Po příchodu otec Pavel započal pohovory s biřmovanci. Ty pokračovaly i po vydatném obědě. Odpoledne jsme ještě stihli
přednášku otce Ramíka, zpověď a mši sv. a kolem 18 hod. jsme mávali Krásnému
Poli na rozloučenou z okének autobusu.
Katka S.